Black Light Theatre of Prague

O divadle

Historie divadla

Na jaře roku 1987 začal Michal Kocourek vytvářet vizi moderního multižánrového divadla. Soustředil tým spolupracovníků, s jejichž pomocí se rodila idea scény, na které by se propojovalo černé divadlo, jakožto tradiční česká divadelní forma, s prvky muzikálu, tance, pantomimy. Vznikl tak svého druhu ojedinělý typ syntetického divadla. Soubor se ovšem za komunistického režimu potýkal se stále většími překážkami byrokratického charakteru. Další vývoj mu tedy umožnil až pád totalitního systému a nástup (nejen) umělecké svobody. V dubnu 1990 je tak připraveno první představení s názvem Sen. Hra se setkala s velmi příznivým ohlasem u diváků i odborné kritiky. Vzestup popularity soubor zaznamenal v průběhu druhé půle roku 1990, kdy hrál v pražském divadle Albatros, kde za tři měsíce odehrál více než 130 repríz. Černé divadlo Praha se tak stalo jedním z mála českých divadel, která se obejdou bez dotací od města či státu. S jeho představeními se brzy začali seznamovat také diváci v Jugoslávii, Rakousku, Německu a rychle navazovaly další zahraniční angažmá. V roce 1991 se soubor přestěhoval do Divadla v Celetné a o dva roky později byla otevřena jeho současná scéna Divadlo v Rytířské. Ve stejném roce byla na programu také nová premiéra, hra Kouzelný vesmír, následovaly neméně úspěšné tituly Koncert v černém světle, Faust - muž mezi Bohem a ďáblem, Faustova dobrodružství a konečně Barevné sny Dr. Frankensteina. V roce 2003 do tohoto divadla vstoupil i Pavel Hortek, který, jako manažer a producent, strávil v původním černém divadle skoro 20 let a stál za všemi jeho největšími úspěchy. S ním přišli i nejlepší herci tohoto oboru a soubor Černé divadlo Praha se vydal doslova do celého světa. Za 25 let existence navštívilo představení našeho divadla více než 1 000 000 diváků, k nimž se přidaly tisíce dalších na častých mezinárodních turné. Na mnoho míst ve světě se divadlo vrací už pravidelně. V tvůrčím týmu Černého divadla Praha se scházejí producent, umělecký šéf, autor Michal Kocourek, režisér Ivan Holeček, výtvarník Daniel Šedivák, režisér Pavel Toman, hudební skladatel Jiří Doubek či textař Pavel Kácha.

Jméno souboru Černé divadlo Praha je chráněno registrovanou obchodní známkou a tento soubor je proto jako jediný oprávněn používat ho po celém světě.

Princip černého divadla

Princip Černého divadla se zakládá na tvůrčím využití triku, jehož základy vznikly snad před tisíci lety ve starobylé Asii, takzvaného černého kabinetu. Avšak ještě před vznikem prvního černodivadelního souboru využívali tuto techniku iluzionisté, filmaři (Meliés) a také slavný divadelník K. S. Stanislavskij v třicátých letech minulého století. V současné době pokračují v používání této techniky takové osobnosti jako například nejslavnější světový ilusionista David Copperfield při svých živých vystoupeních a další umělci.

S diváky Černé divadlo komunikuje prostřednictvím hudby, výrazového tance a využitím své specifické techniky bez použití mluveného slova. Černé divadlo má charakteristický nádech těžko definovatelného tajemství, které nenajdete v žádné jiné umělecké formě a které vnímají lidé bez ohledu na kulturní rozdíly.

V praxi to znamená, že neviditelní herci a tanečníci umí vložit své mistrovství do herecké akce s předměty. Ty pak tančí, žijí, je to prostě virtuózní pohyb objektů okolo viditelných herců. Všechna představení Černého divadla jsou tedy kosmopolitní a srozumitelná a navíc nutící diváka přenést se z pasivity dívání do aktivity spoluvytváření.

V Černém divadle je možné doslova všechno. Na jeho jevišti se dějí věci, s nimiž se v žádném jiném divadle nesetkáte. Ve skutečnosti je to malé divadlo velkých zázraků. Je to návrat divadelní magie na scénu.

O souboru

Autoři

Umělci

Zájezdy